Vysazení stromů světového míru v ášramu v Džadanu
15. srpen je v Džadan ášramu vždy dnem vznešených oslav. V Indii je tento den celým národem oslavován jako Den nezávislosti Indie, v letošním roce se jedná již o 66. výročí. Všichni žáci a bhaktové slaví 15. srpna také jako den našeho božského Mistra Jeho Svatosti Višvagurua mahámandaléšvara paramhans svámího šrí Mahéšvaránandpurídžího mahárádže.
V letošním roce jsme oslavili 67. výročí narození Svámídžího. V Džadan ášramu jsou obě tyto šťastné události vždy oslavovány společně. Každý rok studenti Šrí Višva Díp gurukulu vidjálaj reprezentují svou roční akademii bohatým kulturním programem. V letošním roce se konala další velká událost - Svámídží zasadil svůj 66. a 67. strom světového míru.
Svámídží zahájil oslavy 15. srpna ráno v devět hodin vztyčením indické národní vlajky a pak vedl pochod studentů gurukulu. Tímto oficiálním protokolem se řídí oslavy v celé zemi. Poté Svámídží předsedal události, která byla připravena našimi školáky a trvala tři a půl hodiny. Bylo předvedeno více než 20 různých vystoupení sestávajících z modliteb, ze zpěvu bhadžanů a národních písní, z recitace a projevů v hindštině, sanskrtu a angličtině, z tradičních indických tanců a divadla, cvičení jógy a dalších. Naši studenti ukázali, jak mohou reprezentovat védskou a indickou kulturu a prokázali význam svého vzdělávání v gurukulu. Pouhý pohled do publika složeného zejména z 1 500 studentů naší školy byl povznášející. Jasná záře jejich tváří a žlutých kurt (pitambr), které představují oděv bhagvána Šrí Krišny, dávaly optimistický příslib zachování védské kultury Matky Indie i v budoucnosti.
V jednu hodinu odpoledne Svámídží, doprovázený mnoha školními dětmi, sádhaky ášramu a VIP hosty, přijel na pozemek rakouské nemocnice Šrí svámího Mádhavánandy a vybral vhodné místo pro výsadbu dvou stromů světového míru. Vedle budovy nemocnice jsou prostory, kde žijí někteří zaměstnanci ášramu. Když viděli Svámídžího, jak se tam blíží, šli ho všichni pozdravit a nabídnout své pranám. Připojila se například i jedna typická indická čtyř generační rodina. Nejmladší člen je jeden a půl roku starý chlapec Maniš a nejstarší je jeho praprababička Bhani Déví Báí, které je 80 let. Protože úcta k seniorům je v Indii běžná, Svámídží ji okamžitě pozval k účasti na obřadu výsadby stromů. Spolu se Svámídžím se symbolicky dotkla stromu a předala tak všechny své životní zkušenosti, moudrost a vnitřní mír svého úctyhodného věku. Stejným způsobem se ke Svámídžímu v tuto významnou a nezapomenutelnou chvíli připojilo mnoho přítomných hodnostářů - mahámandaléšvar svámí Krišnánand z Džuna akáry, Šrí Suréš Kumar Nahar sáhib z Bengalore, sádhví šrí Šánti- purídží a plukovník KS Ráthor sáhib z vedení rakouské nemocnice Šrí svámího Mádhavanandy, mahant z Džadan ášramu svámí šrí Prémánandží, šrí Sítárámdží Garg - ředitelka Šrí Višva Díp Gurukulu Vidjálaj v Džadanu; šrí Gadžánandží Šarma – ředitel vysoké školy Šrí Svámího Mádhavánandy, v Džadanu; Šrí Džundžar Singhdží Rádžpút (Shree Junjar Singhji Rajpoot) - bývalý thákur vesnice Bagavas a mnoho dalších, včetně desítek studentů našich škol a ášramových bhaktů.
Svámídží zasadil 2 různé druhy indických posvátných stromů, první byl fíkovník posvátný (Ficus religiosa), který dostal jméno Šánti a druhý byl fíkovník bengálský (Ficus benghalensis) pojmenovaný Iččhá. Současně s džala abhišékem (kropení svatou vodu) a za zpěvu mahámrtju džaja mantry dal Svámídží stromům zvláštní požehnání, takže kdokoliv, kdo usiluje o klid mysli, může přijít, posadit se a meditovat na svůj cíl pod stromem Šánti a ten, kdo usiluje o splnění svých čistých přání, se může modlit pod stromem Iččhá. Podívejte se na video z youtube.
Oba tyto druhy posvátných fíkovníků jsou uctívány v hindské kultuře již od starověku. Jsou uctívány jako sídlo božské trojice (Brahmá, Višnu, Mahéš) a představují tak jednu ze saguna podob boha. To je důvod, proč se fíkovník posvátný ani banyan nikdy nesmí pokácet. V indických městech a obcích často vidíme tyto stromy se stovkami barevných šňůr kolem kmenů a s hořícími vonnými tyčinkami a dípaky pod nimi, na znamení nepřetržitých obřadů púdži. Ženy je často uctívají, aby byly požehnány dítětem. Na satsanzích Svámídží opakovaně uvedl, že podle vědeckých výzkumů tyto dva druhy stromů jsou zvláštní díky své mimořádné produkci kyslíku, který se šíří dokonce 24 hodin denně. Tyto stromy jsou proto velmi prospěšné pro přirozené životní prostředí.
Svámídží vysazuje stromy světového míru již 15 let, první z nich byl vysazen 1. června 1997 v Konje v Turecku během Globálního fóra duchovních a parlamentních vůdců. Do dnešního dne bylo vysazeno 67 oficiálních stromů světového míru v různých částech všech pěti kontinentů, ale již existuje mnoho milionů stromů, jejichž vysazení bylo podníceno zvláštním Svámídžího obřadem stromů světového míru a další miliony budou následovat.
S každým obřadem vysazení stromu světového míru Svámídží také zanechává silný pozitivní otisk míru a harmonie v myslích všech přítomných lidí, stejně jako v myslích těch, kteří se o tom dozvědí prostřednictvím médií. Tento dojem stále roste spolu se stromy a tato místa se skutečně stala památníky, kde se lidé shromažďují nejen při zvláštních příležitostech, jako je 21. září - Mezinárodní den míru OSN - ale pokaždé, když hledají vnitřní podporu a místo vyzařující lásku a harmonii. Stromy světového míru jednoho dne projeví svou mocnou nádheru a my máme štěstí, že jsme součástí tohoto velkého projektu. Každý ho může podpořit příležitostnými návštěvami u nejbližšího stromu míru, splněním gurupúrnimové sankalpy roku 2012 - výsadby nejméně 11 stromů do konce následujícího roku - nebo prostě myšlenkami na vnitřní mír a harmonii a jejich vyzařováním kolem sebe tak často, jak je to možné.
